Kdo má uši, slyš.

Disney ničí moje děti

10. 4. 2014 10:30
Rubrika: Rodina

Přikládám článek uvěřejněný zde. Je to moc pěkný článek od "uvědomělé" matky dvou dcer, bývalé mormonky, která má otevřené oči a vidí to, co mnozí z nás přehlížíme.

Disney je skutečně fenomén, na který bychom si měli dávat pozor. Způsob, jakým vyřeší svůj rodinný problém je velmi milý a doufám, že bude pro někoho příkladem.

 

Disney ničí moje děti… věc, kterou dokážu udělat sama, díky.

Vím, zní to drasticky. Nebojte se, nezajdu do nějakých směšných debat tom, jak Ledové království má skrytou gay propagandu (přetáčí se Vám panenky?) nebo že obrací mé holky do třpytivých a jiskřivých princezen, které potřebují prince, aby je zachránil (tuhle etapu jsme už máme za sebou, díky bohu), nebo že Miley Cyrus dospěla a opovážila se vylézt z té škatulky Hanny Montany.

V zájmu toho, abych byla tak trochu uvolněná matka, která bojuje proti své extrémně konzervativní výchově, jsem zkusila zavést umírněnější náhled na svět a jeho špatnosti. Se svými holkami zkouším vyrovnanější přístup a věřím, že nemusí být ustavičně pod zástěrou americké kultury, která učí odsuzovat a bát se a přehnaně reagovat na všechno, co vidí. Moje obecná filozofie jim dovoluje zapojit se do věku přiměřené hudby, filmů a TV.

Jenže to jsem zašla příliš daleko…

Byla to těžká zima a přiznávám, moje děti se na televizi dívali až příliš. Škola byla zrušena. POŘÁD. Doma bylo jen tolik stolních her a horké čokolády, kolik jsem mohla nasbírat, než jsem jim prostě podala ovladač a s lahví vína tiše usedla do kouta své kuchyně.

Kontrolovala jsem je, když jsem občas zakřikla “Na co se díváte?” a ony zakřičely zpátky “Farma Rak!” nebo “Nakopni to!” nebo “Hodně štěstí, Charlie!” Prozkoumala jsem to a tyto pořady jsou vhodné pro děti ve věku 8+. Fajn. Každou chvíli mě zavolaly, abych se podívala na nějaký vtip, o kterém si myslely, že je “Taaaak srandovní, mami!” a nezkoušela jsem myslet na to, aby se raději dívaly na něco z kanálu History. Děti potřebují nějakou nesmyslnou, hloupou komedii bez žádného výchovného účelu, stejně jako já si občas dopřeju Sister Wives a seriál Chirurgové. Nic velkého.

Dokud…

Před pár měsíci jsme si s manželem začali všímat určitých změn v chování u jedné z našich dcer. Nechovala se jako by to byla ona, zdálo se, že na nás něco hraje. Házela svými vlasy a chovala se jako nějaký drzý puberťák a také mluvila hatmatilkou, která od ní zněla dost nevěrohodně a nepřirozeně. Když měla tyto nálady, byla také obvzláště bláznivá a pořád se něčemu smála.

Když se to dělo, snažila jsem se s ní o tom mluvit. Upozornila jsem ji, že necítíme, že to je její “pravá” osobnost a že lidé také cítí, když někdo není přirozený. Mluvili jsme o hranicích mezi bláznivostí a protivností. Zdůraznila jsem, jak jsou důležité vlastnosti jako laskavost, velkorysost a kreativita. Zeptala jsem se jí, jestli se chová podle lidí, které vidí v televizi a po mnoha naléhání přiznala, že své výrazy, mluvu a vtípky pobrala z kanálu Disney.

Nebyla to tehdy ale žádná pohroma. Prostě experimentovala a pak jsme si o tom promluvily. Otevřelo to pro mě další možnosti komunikace. Trochu pohazování vlasy a Disney „hatmatilka“ ji nezabije.

Ale pak mě tahle drahá dcera dostala do potíží s přáteli ze školy. Setkala jsem se s jejími učiteli a mluvila s rodiči postihnutých dívek a byla jsem šokována, když jsem slyšela některé věci, které mé dítě ve škole dělá. Je to citlivá, milující dívka, která je obvykle naprosto věrná a empatická… Záznamy jejího chování neseděly s tím, jakou jsem ji znala já. O jiných dívkách mluvila urážlivě a odsuzovala je a mimo jiné šokující věci se také třeba oháněla smyšlenými tvrzeními.

Neberte mě špatně. Beru za to všechno osobní zodpovědnost a nechci se na své dítě nějak chabě vymlouvat. Se situací jsme se srovnali a pomohli jsme ji naučit ji bolestivou, ale nutnou lekci o žárlivosti, přátelství, sebekontrole a pomlouvání.

Zatímco byla během tohoto týdne ve škole, strávila jsem dost času v tichém uvažování. Pro mě, jako pro rodiče, byl tento týden velkou zkouškou, ocitla jsem se na nové půdě. Instinktivně jsem strávila den díváním se na některé její oblíbené Disney pořady, od začátku do konce… abych našla odpovědi.

NEMOHLA JSEM BÝT VÍC ZDĚŠENÁ.

Rodiče. Díváte se na ten odpad?

Já jsem se určitě nedívala. Nikdy jsem se s holkama nepodívala na celou epizodu Farmy Raka. Protože je to Disney. Jak se sakra dostanete od Doktorky McStuffinové, pořadu, který MĚ UŠETŘIL nespočtu prolitých slz u pediatra, k tomuto odpadu? Jak strašně jsem se mýlila, když jsem si myslela, že společnost jako je Disney by ve svých pořadech pro malé, snadno ovlivnitelné děti, nikdy nepropagovala násilí a sexismus. Jak jsem se na to dívala, byla jsem naprosto zděšená.

Tyto pořady jsou prošpikované strašným společenským chováním. Jako třeba, když v jedné scéně přijde k velmi krásné „populární“ dívce jeden „podivín“ a pozve ji někam… ona odhodí svou kouli na bowling a s řevem uteče pryč. *Pokyn publiku k smíchu*

Bylo tam tolik případů drzých a zlých odpovědí v nějaké složité společenské situaci pro děti, následovalo to pokrčením rameny televizního hrdiny, nahraného smíchu a pak ona postava prostě pokračovala dále, aniž by ukázala jakékoliv skutečné emoce. Žádný hněv, žádný pocit zranění. Komedie.

Byla jsem znechucená. Jak jenom naučíme naše děti, aby byly milé a zastavili násilí na školách, když sám KANÁL DISNEY ukazuje toto šikanující chování, po kterém následuje smích a žádnou skutečné reakce??? Bylo mi jasné, odkud moje dcera vzala dojem, že tyto domýšlivé poznámky a arogantní ješitnost byl hravý a neškodný způsob, jak se dobře zasmát.

Když jsem si myslela, že jsem viděla to nejhorší, objevila se scéna, kdy mi málem vypadly oči z důlků. Namyšlená dívka si vymýšlí, jak si udělá komoru velikosti pokoje pro všechen svůj makeup! A oblečení! A boty! Dva chlapci ji pak požádali, aby jim pomohla s matikou. A pomohla.

Načež oni vykřiknou „Díky, jsi génius!“

Dívka je uražená.

Chlapci rychle napraví svou strašnou chybu a řeknou „Oh! Vlastně jsi TAK krásná!“

… a ona vznešeně odejde.

Počkejte chvíli, než se nadechnu. Hanba mě, když nechávám svou dceru, aby se na tenhle odpad dívala.

HANBA TOBĚ DISNEY.

Jaká talentovaná osoba, pracující ve společnosti Disney věří, že tohle je vhodná zpráva pro dívky ve věku 8+ v roce 2014?

SKUTEČNĚ???

Snaží se z domýšlivosti a odmítnutí udělat zábavu. Úmyslně vysílají dívkám zprávy, jak by si měly vážit svého zevnějšku a svých vybudovaných skříní a povýšit to nad své mozky! Uvědomuji si, že ne všechny děti jsou tak snadno ovlivnitelné, jako byla moje dcera, která kopírovala to odporné chování z těchto pořadů. Ale mám víc, než jednu dceru. A kdo ví, jak se s těmito kecy vnitřně ztotožňují. Je to hrozné.

Když jsem své holky přivedla ze školy, sedly jsme si a znovu jsme se na tyto pořady podívaly. Chtělo se mi vydloubnout si oči. Když jsme se dívaly, zastavila jsem to pokaždé, když někdo řekl něco krutého, pokaždé, když se to falešné publikum nevhodně rozesmálo něčemu, co by ve skutečném životě někomu způsobilo vážnou citovou bolest. Mluvili jsme o tom, co by se ve skutečnosti stalo, kdyby se někdo takhle před svými přáteli choval a o tom, jak nemůžete všechno spravit tím, když řeknete „Dělám si SRANDU!“ Ukázala jsem jim tu „geniální“ scénu a dlouho jsme mluvily o tom, jak strašnou a nepřijatelnou zprávu to dává dívkám, které se mají uzpůsobit, starat se jen o svůj vzhled, o objektivizaci… moje dcery toho odpoledne pobraly víc, než mohly.

Když se děti dívají na TV, tak jako pro rodiče to je z toho důvodu, že potřebuji chvíli klidu. Udělat večeři. Pomoct někomu jinému udělat úkol. Nabrat svou příčetnost. Těchto pár příkladů nadobro zničily moji důvěru v kanál Disney a ten odpad, který pro naše děti vytvářejí.

Už tak je dost těžké vychovat děti, které budou mít morální sílu stát sami za sebe a za druhé. Je tak dost těžké naučit mé malé holky, aby byly hrdé a statečné a uznaly svá těla a své mozky bez omluv. Aby rozpoznaly a odsoudily krutost a sexismus. Je tak dost těžké získat chvilku, abych popadla dech a cítila, že moje děti jsou v bezpečí a na 30 minut zabaveni pod DISNEY záštitou bez toho, abych do jejich citlivých mozků nechtěně musela cpát neužitečný, krutý a škodlivý sexistický odpad.

Hanba mé naivitě a důvěře vložené do Disney.

Věřte mi…. Ponaučila jsem se.

Zobrazeno 3558×

Komentáře

climax

Netvrdím, že být krásný nebo krásná je špatné. At si pozývá kdo chce a koho chce na základě čehokoliv, rande je přece jen o tom, že lidé se poznávají a prvotní impuls k takovému pozvání bude nejspíš sympatiejednoho k druhému. Stavět celý vztah na materiální kráse je však povrchní a chudé. Ale k věci - dívka, které se kluk, který ji pozval, nelíbí, může SLUSNE odvětit, že nemá zájem a proč. Souhlasím, že by to dnes příliš autenticky nevyznělo, nebot takové asertivní, vnímavé a empatické chování u mladých postrádám... ale možná se pohybuji ve špatných kruzích...

Galaxy

Stavět vztah na vzhledu je povrchní a chudé? Ano i ne. JZ přírodního pohledu, ej to absolutně přirozené. Mě osobně tolik na kráse nezáleží, protože sám vypadám jako žok sádla s brýlemi a tupým obličejem. navíc, bych preferoval chytrou dívku co čte hodně, před jakousi nánou natřenou makeupem. Ale chtít, aby váš druh byl hezký a zdravý, je přirozené.
Co však myslím, že vám vadí je nafintěnost. Ano, to je problém mezi holkami vskutku. Ale z toho většina vyroste....
Ale nesoulasím že empatické chování není. Já se pohybuji mezi buranskou společností, byl jsem mnohokrát odmítnut, a vždycky to bylo v dobrém a po slušném. A jestli mohu mluviti za sebe, tak taky nejsem unempatický. A když njěka dívce ukřivdím, omluvím se.

Zobrazit 17 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz