Kdo má uši, slyš.

Skrytý život Marilyn Monroe - část 1.

16. 6. 2013 16:34
Rubrika: Kontrola mysli

 

 

Marilyn Monroe je snad ta nejironičtější figura v Americké kultuře a nejznámější sex symbol vůbec. Ale za jejím fotogenickým úsměvem byla křehká osobnost, která – díky mocným opatrovníkům - byla vystavena a podrobena kontrole mysli . první část této série se podívá skrytý život Marilyn, Hollywoodského Monarch otroka.

 

 

 

Marilyn Monroe je dokonalým sex symbolem, zosobňující vše, co Hollywood reprezentuje: půvab, okázalost a sex-appeal. Tato věhlasná blondýna navždy změnila filmový průmysl a do dnešního dne je v populární kultuře velmi vlivná. Zatímco Marylin reprezentuje vše, co je na Hollywoodu okouzlující,  znepokojující příběh jejího soukromého života stejně tak reprezentuje vše, co je v Hollywoodu temné. Marylin byla jistě manipulována vysoko postavenými doktory „na hlavu“, kteří kontrolovali každý aspekt jejího života a zapříčinili, že v podstatě ztratila mysl. Její smrt v tak mladém věku 36 let je jedna z prvních „záhadných smrtí slavných“ v pop-kultuře. Přestože mnoho skutečností ukazují na vraždu, je stále klasifikována jako „možná sebevražda“.

 

Zatímco mnoho biografů vysvětlovali Marylinino utrpení „psychologickými záležitostmi“, když si dáme všechny fakta o jejím životě spolu s poznáním temného Hollywoodu dohromady, ukáže nám to na něco mnohem temnějšího: Marylin Monroe byla jedna z prvních celebrit, která byla podrobena kontrole mysli „Monarch“ (Monarch mind control), což je jakási pobočka v MK Ultra programování CIA (pro více informací čtěte https://climax.signaly.cz/1306/puvod-a-techniky-programovani-mysli ). Skrze trauma a psychologickému programování, se Monroe stala loutkou na vysoké úrovni ve stínu elity.

 

Když programování Monroe ztratilo svůj efekt a ona se začala hroutit, někteří začali tvrdit, že byla „vyhozena z vlaku svobody“, což je termín používáný MK Ultra označující otroky, kteří jsou usmrceni, když už jejich manipulátorům nejsou užiteční (a potenciálně nebezpeční) .

 

První část této série se podívá na skutečný život a kariéru MM, izolované dívky, jejíž velká krása se stala opravdovým prokletím.

 

Její mládí

 

Norma Jeane jako teenager

 

Norma Jeane Mortenson měla těžké a nestabilní mládí. Nikdy nepoznala svého otce a její matka byla mentálně labilní a neschopná se o ni starat. Ve své biografii (My Story) MM napsala, že si vzpomíná, jak viděla svou matku „křičet a smát se“, když byla nuceně vzata do státní nemocnice.

 Ve věku 11 let se Norma stala svěřencem státu.  Žila v celkem 11 pěstounských rodinách; když už nebyl žádný pěstounský dům k mání, tak občas skončila v sirotčinci Hollygrove v Los Angeles. A jakoby stěhování z jednoho pěstounského domu do druhého nebylo dostatečně těžké, Norma Jeane si v některých vybavuje kruté zacházení. A dokonce v nejméně třech byla zneužívána.

 Například, v 11 letech byla Norma Jeane adoptována nejlepší kamarádkou její matky Grace McKee a jejím novým manželem Ervinem Sillimanem „Dr“ Goddardem. Tam ji „pan doktor“ opakovaně sexuálně napadl, což  donutilo Normu se odstěhovat. V dalším případě, když byla na střední škole, byla poslána k její pra-tetě do Comptnu v Kalifornii. Tam ji jeden z tetiných synů obtěžoval, což ji znovu donutilo se odstěhovat. Zde je další případ špatného zacházení:

 

„Řekla, že byla bičována jednou z jejích opatrovnických matek za to, že se dotkla „špatné části“ jejího těla. Další závažnější incident se stal, když jí bylo osm let. Jeden večer ji jeden podnájemník, kterého nazývala panem Kimmelem, aby k němu přišla na pokoj a zamkla za sebou dveře. Objal ji kolem ramen. Začala kopat a vzpouzet se. Říkal jí, ať je hodná holčička (v pozdějším rozhovoru Marylin prozradila, že toto obtěžování zahrnovalo i hlazení).

Když ji nechal jít, dal ji minci a řekl jí, ať si jde koupit zmrzlinu. Ona mu tu minci hodila do obličeje a utíkala to říct své pěstounské matce, ale ta neposlouchala.

„Styď se,“ řekla jí. „Pan Kimmel je můj nejlepší strávník.“

Norma Jean šla do svého pokoje a celou noc proplakala.

 Marylin řekla, že se cítila špinavá a koupala se potom několikrát, aby se cítila čistě. Takové opakované pokusy očistit se ve sprše nebo ve vaně jsou typickým chováním obětí napadení.

Marylin dále řekla, že po tomto incidentu začala koktat a to pokaždé, když si na to vzpomněla. Když jednomu reportérovi o tomto zneužívání řekla, začala koktat.

Důkazy ukazují na skutečnost, že byla zneužívaným dítětem, jejíž brzká sexualizace ji přivedla k nevhodnému chování jako dospělé osoby. „

- Daily Mail, “The magic red sweater that turned ‘Norma Jeane, string bean’ into Marilyn Monroe”

 

 Nestabilní a někdy traumatické dětství Normy Jeane z ní udělalo dokonalou kandidátku pro program  kontrolu mysli. A jelikož byla svěřencem státu, neměla stabilní rodinu.

 

“Některé děti žijí v pěstounských domech nebo s adoptivními rodiči nebo v sirotčincích, nebo s opatrovníky nebo zákonnými zástupci. Jelikož jsou tyto děti pod milostí ne-příbuzných dospělých, jsou často prodáni, aby se stali kontrolovanými otroky rozvědkových agentur.“

- Fritz Springmeier, The Illuminati Formula to Create a Mind Control Slave

 

 Zázemí Normy Jeane z ní udělalo přímý terč pro Beta programování (také známé jako Kitten programming – přičmež „kitten“ jako koťátko je spojováno např. s oblečením se zvířecími vzory apod.). Jako atraktivní a charismatická žena hledající místo v show-businessu pro to měla dokonalý profil.

 

“Beta je druhé písmeno řecké abecedy a reprezentuje sexuální modelky a jejich druhé já, které programátoři vytvářejí. Primitivní část mozku je v tomto typu programování zahrnuta.  Obtěžování v dětském věku bude stěžejní pro tento typ programování.“

 - tamtéž

 

 

 Kontakt s okultním Hollywoodem

 

Předtím, než se stala slavnou byla Norma Jeane známá jako Mona a pracovala jako striptérka v Burlesque house v  Los Angeles. Tam se seznámila s Antonem LaVeyem, mužem, který později založil dodnes velmi silně ovlivňující Církev Satanovu. Podle Springmeiera byl LaVey MK opatrovník a Monroe se stala jednou z jeho „kitten“ otrokyň.

 

 Marylin Monroe byla sirotek a během jejich útlých let ji Illumináti/CIA programovala, aby se stala jejich otrokem. Předtím, než se stala herečkou, zatímco byla stále ještě striptérkou, trávila čas se zakladatelem Satanovy církve Antoem LaVeyem. Oběti LaVeyeho jej popsali jako programátora lidských mozků.“

 -          tamtéž

 

Biografie LaVeyeho také zmiňuje „aférku“ s Monroe, což pravděpodobně bylo více, než jen to.

 „Když skončila karnevalová sezóna, LaVey vydělával hrou na varhany v Los Angeles v místě s burleskními domy a vzpomíná, že to bylo tehdy, kdy měl krátkou aférku s tehdy neznámou Marylin Monroe.“

 

 -  Magus Peter H. Gilmore, Anton Szandor LaVey: A Biographical Sketch

 

 

Anton LaVey navštěvuje hrob Marilin Monroe, 1967.

  

Asi v té samé době byl LaVey zapleten s jinou herečkou, tou, která se chtěla později stát stejně slavnou, jako právě Marylin: Jayne Mansfield. Vztah mezi těmito dvěma byl také popsán jako „aférka“, ale realita byla o dost tmavší.

 

 „Anton LaVey byl opatrovníkem pro kontrolu mysli pro mnoho Hollywoodských hereček a herců, včetně Jayne Mansfield a Marylin Monroe, které mu obě sloužili jako sexuální otrokyně.“

 

- Anton Szandor LaVey, Whale.to

 

 

Obrázky s Jayne Mansfield a Antonem LaVeyem

 Marylin Monroe a Jayne Mansfield měly mnoho společného. Obě byly „blonďaté sexbomby“ (ani jedna ale přírodní blondýna) a je jim připisována „sexualizace“ Hollywoodu. Obě byly na obálkách Playboye, obě měly „aférku“ s Antonem LaVeyem a obě měly také „aférku“ s Robertem F. Kennedym a Johnem F. Kennedym („aférka“ byla ve skutečnosti míněna jako prezidentské modelky). A nakonec, obě zemřely jako třicátnice.

 

Hvězda žijící jako vězeň

Další podobností mezi Monroe a Mansfield je, že obě byly částí Blue Book Model Agency. Je to zrovna to místo, kde se Norma Jean přetransformovala na ikonickou Marylin Monroe.  

Když byla Norma Jeane zaměstnána jako modelka, měla vlnité rezavé vlasy. Tato „holka odvedle“ brzy dostala Hollywoodský makeover a ztělesnila novou osobnost pojmenovanou Marilyn Monroe.

 

Zasvěcenci přesvědčili Normu, aby prošla estetickou operací, změnila si jméno na Marilyn Monroe a změnila svou barvu vlasů na platinovou blond. Osobnost Monroe jako smyslná „hloupá blondýna“ jí přinesla role v několika filmech, které započaly Hollywoodský posun.

 

 Ve filmu „Páni mají radši blondýnky“, si Marylin krášlí svou platinovou blond „Hollywoodskou“ hřívu. V tomto filmu hraje roli smyslné a materialistické ženy, která se nebojí použít svůj šarm, aby získala to, co chce. Tento typ osobnosti se bude v populární kultuře opakovat znova a znova.

 

Norma Jeane používala Marylin Monroe jako své umělecké jméno po několik let, ale v roce 1956 to dovršila divným, ale symbolickým krokem: legálně se nechala na Marilyn Monroe přejmenovat. Tato změna odrážela smutnou pravdu o jejím osobním životě: v podmínkách pod kontrolou mysli, změna jména na Marilyn Monroe reprezentuje  potlačení jejího „starého já“, aby tak dovolila existovat pouze své druhé programované já. Marilyn byla jen to, co „oni“ chtěli, aby byla.

 

Jak odhalilo několik biografů, Marilyn měla jen velmi málo osobní svobody. Neměla žádný kontakt se svou rodinou a její opatrovníci ji izolovali, aby s ní mohli lépe manipulovat, od „skutečných“ lidí, kteří by jí mohli pomoct si uvědomit, že je manipulována. Jediní lidé, kteří s ní měli kontakt byli její „psychologové“ a opatrovníci. 

 „Myrilynin život nebyl takový, jako bývá u boháčů, ale žila spíše jako vězeň. Marilyn nebylo dovoleno mít jakýkoliv soukromý život, mimo příkazů programátorů a jejich opatrovníků. Programátoři tak moc tlačili nad ovládnutím Marilyn, že ji opakovaně málem přivedli k šílenství.“

- Springmeier, Op. Cit.

 

Marilyn také byla neustále pod dohledem. Roky po její smrti bylo v jednom z jejích domů nalezeno neskutečné množství sledovacího zařízení.

„V roce 1972 se herečka Veronica Hamel a její manžel staly novými majiteli Marilynina domu v Brentwoodu. Pronajali stavitele, aby vyměnil střechu a přebudoval dům a tento dělník našel sofistikované tajné odposlouchávání a napíchnutý telefon, který vykrýval každý pokoj v domě. Komponenty nebyly v roce 1962 běžně k dostání, ale byly v majetku soudu, „obyčejný výrobek FBI,“. Tyto objevy dále potvrzovaly konspirační teorie, které tvrdili, že Marilyn byla pod dohledem Kennedyů a mafie. Nový majitelé utratili 100 000 dolarů, aby toto odposlouchávání z domu odstranili.“

- zdroj: IMDB

 

Pod kletbou ovládajících doktorů

V roce 1956 Marylin konvertovala na judaismus a vdala se za svého třetího manžela, scénáristu Arthura Millera. Tehdy byli jediní lidé v jejím životě právě manžel, její učitel herectví Lee Strasberg a její psychiatři Margaret Hohenberg, Marianne Kris a Ralph Greenson.

Marilynin život byl pro ni neskutečně monotónní. Její schůzky s doktory (později jsem se dozvěděl, že to byly schůzky s psychiatry) a jejím učitelem herectví byly v podstatě vše, na co se mohla těšit.“

- Lena Pepitone, Marilyn Monroe Confidential: An Intimate Account”

Lee Strasberg, učitel herectví MM, podle Eliy Kazan: „Nesl s sebou auru proroka, magika, čarodějného doktora, psychoanalytika a obával se otce Židovského domu.“

 Hlavní důkaz o tom, že toto byli v životě Marilyn JEDINÍ lidé, je fakt, že zdědili většinu jejího bohatství. Lee Strasberg samotný zdědil 75% jejího jmění, zatímco Dr. Kris získal 25%.

 „Marilyn začala spolupracovat s Leem a jeho ženou Paulou Strasberg okolo roku 1955, velmi rychle na Marilynin život začali mít ohromný vliv, přebrali skoro každou stránku její osobnosti.

Mnoho Marilyniných přátel a kolegů se na to dívali a cítili se kvůli tomu velmi špatně, ale byli bezmocní proti tomu jakkoli zakročit. Zatímco byla vdaná za Arthura Millera, začal jí tyto výtky sdělovat.

Během posledního roku jejího života zde byly určité znamení, že její víra ve Strasberga upadá a že už nechtěla být více kontrolována. Říkalo se, že byla v procesu oddělování se od jejich služeb – to bylo vnímáno jako další ukazatel na to, že chce změnit svoji závěť.“

During the final year of her life there were signs that her faith in the Strasbergs’ was weakening and that she no longer wanted them to have the control. It has been said that she was in the process of dispensing with their services – this was seen as another indicator that Marilyn was intending to change her Will.”

 

- Loving Marilyn, Who Owns Marilyn’s Things?

 

Po její smrti byla její závěť neplatná, protože byla pod „přílišným tlakem“ jejich opatrovníků. 

 „25. října 1962 Los Angeleský Times uveřejnil zprávu, že závěť Marilyn Monroe byla neplatná, kvůli jejímu dlouholetému obchodnímu manažce Ineze Melson. Slečna Melson, která nebyla oprávněná osoba k dědictví tvrdila, že Marilyn byla pod přílišným tlakem Lea Strasberga nebo Dr. Marianne Kris v době, kdy byla závěť sepsána.“

-          tamtéž

Další důkaz nadměrné kontroly „doktorů“ na život Marilyn je fakt, že její psychiatr Ralph Greenson byl ten, který našel Monroe mrtvou. Proč to bylo v jejím domě pozdě v noci? Jak se dozvíme v následujících článcích této série, okolnosti její smrti jsou neuvěřitelně podezřelé.

V krátkosti, toto je případ většiny otroků mysli (Monarch slave), opatrovníci Marilyn byli zodpovědní za každou stránku jejího života. Kontakt s její rodinou byl úplně zakázán.

„I když Marilyn Monroe měla rodinu, její doktoři, psychiatři a učitelé herectví ji od ní izolovali. (…) Členové Hoganovi rodiny, kteří žili v okolí Los Angeles se s Marilyn zkoušeli spojit po té, co se stala známou, a jejich snaha byla blokována.“

- Jennifer Jean Miller, “Was Phenergan Marilyn Monroe’s Silent Killer, and Was She a Victim of Psychological Abuse, Medical Malpractice and Wrongful Death?”

 Oddělena od své rodiny a prakticky bez přátel navštěvovala Monroe skoro denně terapisty. Byly tyto návštěvy ve skutečnosti programovací sezení? Jedna věc je jistá – jak se tyto návštěvy opakovaly, Monroe se zhoršovala. Jeden obzvláště divný příklad je „Chirurgův příběh“ napsaný samotnou Marilyn.

 

Chirurgův příběh

Je to báseň, která popisuje jak ji Lee Strasberg a její psychiatr Margaret Hohenberg řežou a otevírají. Někteří tvrdí, že popisuje svou noční můru, jiní zase, že je to popis sezení při kontrole mysli (pozn. přeloženo bez jakýchkoliv básnických ambicí).

Buď nejlepším chirurgem - Strasbergu

řízni, abys mě otevřel, nevadí mi to, protože Dr. H

mě připravil – dal mi anestetika

a také diagnostikoval případ a

souhlasil s tím, co se musí provést –

operace – přinést mě zpátky do

života a vyléčit mě z této hrozné nemoci

ať už to je cokoliv -…

 

Strasberg mě řeže a otevírá poté, co mi Dr. H dává

Anestezii a zkouší lékařský způsob, aby mě utěšil –

Všechno v domě je BÍLÉ ve skutečnosti nemohu vidět nic jiného než bílé předměty –

 

Řežou, aby mě otevřeli – Strasberg s Hohenbergovým zadkem.

A vůbec nic tam není –

Strasberg je

Hluboce znepokojen, ale více než –

Akademicky udiven

Že udělal takovou chybu. On

Si myslel, že tam bude

Tolik – víc, než vůbec

Snil, že je možné…

Namísto tam není vůbec nic –

Postrádající

Jakéhokoliv lidského citu –

Jediná věc

Která vyšla ven, byla tak jemně nařezané piliny – jako z ušmudlané panenky – a ty pyliny

Se rozsypaly

Všude po podlaze a na stůl a Dr. H je

Zmatený

Protože si najednou uvědomil, že to je

Nový případ. Pacient… žijící

Navzdory úplné prázdnotě

Strasbergovy sny a naděje na divadlo

Jsou pryč.

Sny a naděje dr. H na trvalé

Psychiatrickou léčbu

Jsou tytam – Arthur je zklamán –

Zradil.

 

 

V tomto divném a rozrušujícím příběhuMonroe popisuje, jak je omámena drogami a řezem otevřena jejími psychiatry. Píše, že jí ta operace nevadí, protože byla „připravená“. Oddělovala se od svého starého já? Také zmiňuje, že vidí pouze bílé předměty, což může odkazovat na smyslový nedostatek – metoda, která se používá při MK Ultra programování.   

Když už je otevřená, doktoři najdou jsou pouze jemně nařezané piliny  - jako z ušmudlané panenky. To jsou typické slova MK otroka, kteří úplně ztratili kontakt se svým starým já. Marilyn si uvědomila, že je jako prázdná panenka.

 Podle Jasona Kennedyho, člena Marilyniny rodiny, tento příběh popisuje techniky programování mysli, jako jsou smyslové nedostatky a zavádění anestetik, které mají pomoci se odloučit. Dvojice
Strasberg a Hohenberg přesvědčili Marilyn, že je všechno to je proto, aby jí „pomohli“.

„Byla to duševní operace,“ řekl Jason. „Nebyla řezána fyzicky, ale otevřena duševně.“

Řekl, že to bylo proto, aby ji pomohli zhroutit a změnit její chování.

 

„Tohle nemá nic společného s herectvím,“ pokračuje Jason. „Bylo to čistě a jednoduše vydírání při použití technik kontroly mysli. „

-          tamtéž

Ať už se tenhle příběh stal nebo ne, v každém případě sdělují myšlenky programovaného otroka, který je proti svým opatrovníkům a jejich lékařským pokusům je změnit, bezmocný. Bohužel jiné traumatické události způsobené jejími opatrovníky byly až příliš skutečné.

Traumatizována svými opatrovníky

V roce 1961 Dr. Kris přesvědčil Marilyn, aby se zaregistrovala v pobočce psychiatrie u Payna Withneyho. Události, které následovaly jsou šokující, zvážíme-li fakt, že Marilyn byla světově známá filmová hvězda – ale ne překvapující, pokud víme, že byla otrokem kontroly mysli. Co se stalo na této psychiatrické pobočce?

„Kris odvezl Marilyn do bílé New Yorské nemocnice - Weill Cornell Medical Center. Ovinutá v kožichu, použila jméno Fayne Miller, podepsala papíry, aby ji přijali, ale rychle si uvědomila, že byla dovezena ne na místo, kde by mohla odpočívat, ale do vycpaného pokoje v uzamčené psychiatrické pobočce. Čím více naříkala a prosila, aby ji pustili, bouchajíce na železné dveře, tím více zaměstnanci  věřili, že je to psychotička. Bylo jí vyhrožováno kazajkou a její oblečení a kabelky jí byly odejmuty. Byla donucena si dát koupel a dána do nemocničních šatů.“

V březnu 1. a 2. roku 1961 napsala Marilyn vyjímečný šestistranný dopis dr. Greensonovi, živě popisující její muka: „U Payne-Whithey nebyla žádná empatie – mělo velmi špatný výsledek – když mě dali do „cely“ (mám na mysli cemntové kostky a to všechno) – pro velmi narušené a depresivní pacienty (až na to, že jsem se cítila jako v nějaké věznici za zločin, který jsem nespáchala. Krutost tam byla archaická… vše bylo pod zámkem… dveře mají okna, takže pacienti mohou být pořád vidět, také násilí a značkování na stěnách od předešlých pacientů tam stále je.“)

(…)

Přišel psychiatr a prohledal ji, „to zahrnovalo ohledání prsou, kvůli bulkám.“ Namítala, řekla mu, že měla kompletní tělesnou prohlídku asi před měsícem, ale to jej neodradilo.

Když odmítla spolupracovat s personálem „dva statní muži a dvě statné ženy“ ji vzaly za ruce a nohy a přenesly výtahem do sedmého patra nemocnice. („Musím říct, že alespoň měli slušnost mě nést tváří dolů… plakala jsem tam celou dobu,“ napsala.)

Bylo jí nařízeno, aby si dala další vanu – druhou od příjezdu – a pak přišel hlavní správce a začal ji vyslýchat. „Řekl mi, že jsem byla velmi, velmi nemocná holka a byla velmi, velmi nemocná holka po mnoho let.“

Dr. Kris, který den po jejím zadržení slíbil, že se na ni přijde podívat, nepřišel a stejně tak ani Lee Strasberg či jeho žena Paula, které nakonec napsala, aby ji pomohla se z odtamtud dostat.

 

- Marilyn and Her Monsters, Vanity Fair

 Jiný méně známý aspekt života Monroe jsou její dvě neúspěšná těhotenství. Zatímco většina biografů uvádí, že prodělala potraty, některé zdroje tvrdí, že ve skutečnosti byly tyto potraty vyprovokovány. Vyprovokované potraty jsou běžnou praktikou používanou v MK Ultra a když čteme slova Marilyn, je zjevné, že její dítě bylo vzato jejími opatrovníky. O svém těhotenství měla říct:

„Neberte mi mé dítě. Tak mi vzali mé dítě… a nikdy jsem ho již neviděla.“

- Pepitone, Op. Cit.

„Když měla Marilyn zdravé dítě, bylo ji odebráno a nikdy ji nebylo dovoleno, aby jej viděla. Bylo velmi pravděpodobně obětováno. Marilyn byla příliš vystrašená se vůbec zeptat, co s ním budou dělat.“

- Springmeier, Op. Cit.

 Podle jejích biografií ztratila Marylin obě děti v Polyclinic Hospital, na místě, kde měla být programována.

„Operace byla v  Polyclinic Hospital, kde Marilyn ztratila své dítě už rok předtím… Marilyn řekla: „Jít zpátky do té nemocnice je noční můra… Bolest? Jaká bolest?“ Pro ni bylo jedinou bolestí nemít své vlastní dítě. „

- Pepitone, Op. Cit.

 „Všiměte si, že vždy jde zpátky do the Polyclinic Hospital. Oběti „Monarch“ programování musejí projít nesmírným množstvím hrozného utrpení. Učí se přežít pomocí odloučení. Když Marilyn říká „Jaká bolest?“ je přesná, protože nemůže cítit bolest – protože se od ní oddělila. Některé nové, vytvořené osobnosti v našem já snášejí bolest, jiné zase ne.“

- Springmeier, Op. Cit.

Na závěr

V první části této série jsme se podívali na skrytý život Marilyn Monroe – ten, který odhaluje temnou stránku Hollywoodu. Marilyn nejen že byla manipulována svými opatrovníky, ale byla také traumatizována a zacházelo se s ní velmi špatně, aby se „držela na uzdě“ a podporovala programování. Mrazivá fakta zmíněná výše jsou původně z různých zdrojů, ale když se dají dohromady, namalují smutný, avšak křišťálově čistý obraz života Hollywoodského otroka s programovanou myslí. Trauma, zneužívání, izolace, kontrola mysli a neustálý dozor byly částí denního života Monroe. 

Tento druh zneužívání ovšem v oběti rezonuje a po nějaké době přijde naprostý kolaps. V tom okamžiku je otrok obvykle „vyhozen z vlaku svobody“. Bylo tohle Marilyn osudným?

Zobrazeno 6706×

Komentáře

climax

Po několika neúspěšných pokusech je článek konečně kompletní, malé nedostatky snad odspustíte :)

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz